Skupina pod vedením doc. Pavla Hyršla nedávno provedla značení několika tisíc zimních včel. V laboratoři budou následně zkoumat, jak včelí imunita reaguje na konkrétní stresové podmínky.
Fluorescenční snímek myšího embrya
Petra Kompaníková ze skupiny prof. Vítězslava Bryji získala první snímek ze svého imunofluorescenčního barvení celého myšího embrya! Bílou barvou je značena exprese proteinu Wnt5a a červeně jde vidět exprese epiteliálního markeru Aqp1.
Metoda immunohistochemie umožňuje vizualizovat v histologických řezech lokalizaci jednotlivých proteinů. Petra využila její variantu – tzv. whole mount fluorescent immunohistochemii (IHC). Při whole mount fluorescent IHC dochází k úplnému zprůhlednění tkáně, v tomto případě myšího embrya, což umožní vizualizovat přítomnost vybraných proteinů ve 3D, bez nutnosti vzorek nařezat.
Na webu 'Nature' je publikována série článků, ve kterých vědci, ale i samotní revieweři shrnují tipy, jak psát lepší publikace, a radí, jak se třeba postavit k neprofesionálním až zlým komentářům typu “What the authors have done here I would not even consider science.”... :-)
Právě probíhá sběr nominací v soutěži Wernera von Siemense hned v několika kategoriích:
nejlepší diplomová práce
nejlepší disertační práce
nejlepší pedagogický pracovník
ocenění za překonání překážek při studiu
nejlepší výsledek základního výzkumu pro vědce i skupiny
vynález či inovace v řešení v boji proti covid-19
Neváhejte se sami přihlásit, neváhejte nominovat své studenty či doporučte studenta přímo organizátorům soutěže, kteří jej následně osloví. Výhra je spojena se štědrou finanční odměnou.
Níže přikládáme informace k vypisovaným stipendijním programům Domu zahraniční spolupráce na pobyty v zahraničí na rok 2021/2022. Nabídky na stipendia se týkají studentů, ale i vysokoškolských pracovníků!
Určitě vás neminulo, že Nobelovu cenu za chemii získaly Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier za využítí CRISPRu (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) pro editaci genomu.
I když je to relativně nová metoda, je technicky vcelku jednoduše proveditelná a na OFIŽ ji běžně využíváme pro tvorbu "knock-out" buněčných linií.
Emmanuelle Charpentier jsme měli tu čest hostit loni v březnu na Mendel Lectures, které jsou součástí Life Sciences semináře. Od jarního semestru už přednášky vědců znovu poběží, když to bude potřeba, tak v online formě. Třeba budeme mít štěstí na další setkání s budoucím nobelistou. :-)
Níž přikládáme video, kde CRISPR představuje přímo Jennifer Doudna. Dobře vysvětluje původ CRISPRu a jeho přirozené využití bakteriemi a přibližuje také etické otázky, které se k využití této metody pojí.
Dechberoucí animace syntézy ATP
A teď si představte, že toto se děje dennodenně téměř ve všech buňkách vašeho těla...
